Vedení vody, elektřiny, internetu, kanalizace, plynu, tepla, optických sítí, to jsou jen vlásečnice inženýrské infrastruktury dnešních měst. Jejich promyšlený rozvoj je tak součástí péče o každé město. Ovlivňuje nejen možnost rozrůstání, ale i kvalitu bydlení a života. Zastupitel městské části Brno-střed Michal Marciniszyn si uvědomuje, jak náročné je stavět městskou infrastrukturu. Proto navrhuje budování takzvaných sdružených tras.

S čím se potýkají infrastruktury měst?

Množství infrastruktur významně roste s hustotou osídlení. Zároveň s ní ale ubývá místo na její vybudování. Zatímco menší obce mají infrastrukturu pro vodu, elektřinu pro domácnosti, na veřejné osvětlení a internetové připojení, ve větších sídlech se setkáme s kanalizací, plynofikací, rozvodem tepla a kabelovou televizí. A ve velkých městech ještě přidejme řídící a monitorovací systémy pro dopravu, optické sítě mnoha subjektů a vysokonapěťová vedení elektřiny – například na provoz veřejné dopravy.

Jinými slovy máme mnoho infrastruktury a málo prostoru, kam ji umístit?

Přesně tak. To vede k soupeření mezi různými sítěmi, ale také ostatními stavbami a prostorem pro městskou zeleň. Zatímco ve vesnicích, kde je vedení málo a zeleně obvykle dost, se jedná spíše o občasnou nepříjemnost, ve velkých městech jde o zásadní střet, který má ničivý dopad právě na zeleň. Představme si poměrně běžnou situaci: firma budující kabelovou televizi získá všechna povolení a vedení položí kořenovými systémy stromů. Vedení města si mne ruce: byla vybudována kabelová televize a zvýšil se komfort obyvatel, ale také městská kasa získala peníze z poplatků do rozpočtu. Všechno funguje skvěle, ovšem jen do doby, kdy je třeba strom pokácet a zasadit na jeho místě nový. V tuto chvíli majitel kabelové televize výsadbu zakáže s odkazem na věcné břemeno a ochranná pásma. Rada města stojí před složitou situací, kterou jde řešit jen s obtížemi.

Dalším problémem je, že optická kabeláž má životnost tak 10 až 20 let. Takže nedosahuje ani plánované životnosti povrchu vozovky. Je jasné, že minimálně jednou za dobu životnosti povrchu budeme muset kopat. Opačným extrémem jsou kanalizace s životností přesahující sto let. Při plánování a realizaci jak povrchových úprav, tak i podpovrchových vedení sítí je třeba mít tohle všechno na zřeteli.

Jak tedy vhodně rozvíjet a udržovat městskou infrastrukturu?

Řešením je dobře naplánovat a vybudovat infrastrukturu pro celý systém tras. Město jím může výrazně zlepšit život svých obyvatel. Navíc lze dobrým hospodařením nemálo přilepšit městské pokladně. Třeba na opravách – představte si, že výměna elektrického kabelu pro veřejné osvětlení už nebude vyžadovat výkopové práce! A co je hlavní – vzniká tu možnost účtovat poplatky za pronájem tras samotných. Obecně můžu říct, že především ve větších městech by měl být systém tras středobodem strategického plánu rozvoje. V dokumentu Principy tvorby veřejných prostranství vydaném Kanceláří architekta města Brna je mu věnována celá kapitola.

Proč si myslíte, že se v Brně tak dobře daří budování kolektorů pod centrem města?

Kolektory byly z části vybudovány již v 70. až 90. letech, kdy další technologie neexistovaly. Jejich největší výhodou je možnost vést jimi všechny inženýrské sítě. Tedy nejen nízkonapěťovou elektřinu a optické kabely, ale i teplo, vodu a plyn. Ovšem dobudovat kolektor do existující výstavby je opravdu nákladné.

Rozhoduje o realizaci či nerealizaci stavby u politiků také to, jak je líbivá? Např. když se rozkopávají silnice, není to pro občany nijak příjemné.

Určitě ano. Problém je, že infrastruktura dost často není moc na očích, dokud se něco nerozbije. A chytré budování infrastruktury bohužel není tolik vidět jako třeba nový stadion nebo koncertní sál. Proto realizace budování sdružených tras dost dlouho spala, ačkoli není tak drahá.

Jak se vám v současnosti daří budovat sdružené trasy?

V Brně již některé nové stavby sdružené kabelovody mají, například při rekonstrukci ulice Plotní byly kabelovody vybudovány i s vývody do jednotlivých domů. Pro příští roky se již počítá s vyčleněním peněz na budování sdružených tras u všech staveb, kde sdružené trasy dávají smysl. V současné době pracujeme na metodice, jejímž cílem je zajistit co nejširší možnosti budování sdružených tras. Plánem je ji schválit jako městský standard, podobně jako je tomu u sítě veřejného osvětlení. Výrazným způsobem se tak usnadní plánování, neboť bude zřejmé, že se sdruženými trasami se má počítat již ve fázi projektování.

JAK SI POHLÍDAT SPRÁVNÉ BUDOVÁNÍ INFRASTRUKTURY?

☑️ Zjistěte současný stav tras, infrastruktury a subjektů, jimž patří. Identifikujte budoucí spojence. Připravte projekt s prvotním rozpočtem a konzultujte projekt s případnými partnery.

☑️ Nadefinujte, jak bude probíhat ověřovací projekt, kdo jej bude vést, kdo jej bude platit a jak budete řešit případné problémy. Výsledkem projektu by měla být metodika, jež definuje jak výstavbu a problémy s ní spojené dále řešit, například problém s ochrannými pásmy. Problematika toho mnohdy zahrnuje tolik, že bez dobré vůle zúčastněných stran nelze sdruženou infrastrukturu jednoduše postavit. Připravte se na diplomacii.

☑️ Bude-li pokládat trasy více firem, je třeba domluvit společný sklad. Propojte všechny subjekty v jedné informační platformě. Je důležité, aby soukromé firmy měly možnost si jednoduše trasy pronajmout, ideálně tak, aby celý systém spravovala jedna organizace, jež zajistí komplexní řešení.

☑️ Nastavte ceníky pro nájemce, způsob údržby, platby za používání tras (jsou-li vlastněny různými subjekty).

☑️ Naplánujte kapacity pro budoucí rozvoj a obnovu.

Chcete zefektivnit infrastrukturu budováním sdružených sítí? Kontaktujte Michala Marciniszyna na e-mailové adrese michal.marciniszyn@pirati.cz.