Místostarostka Eva Tylová dělá z Prahy 12 zelenější a příjemnější místo k životu. Podnítila velkou výsadbu stromů na sídlišti i mimo něj a prověřila zemědělské pozemky městské části. Stará se také o jejich oživení: místo konvenční výsadby a běžného zemědělství dostává půda šetrnější zacházení a na pozemcích se budou pěstovat plodiny. Nevyužité plochy na území městské části nechává vykvést v louku. Praha 12 se díky Evě staví zodpovědně i k zadržování vody v půdě: využívá retenční nádrže a zalévání dešťovou vodou.

Na Praze 12 hospodaříte se zemědělskými pozemky. Jak se promění životní prostředí městské části?

Na pozemku, který byl pronajat jako první, nový hospodář zasel květnatou loukou, vysadil keře a chová zde včely. Namísto otrávených návnad pro hraboše umístil na pozemek hradílka, na kterých mohou sedět dravci, kteří hraboše chytají. Na dalších pozemcích se budou pěstovat plodiny, část pozemků bude zatravněna, respektive zde bude zaseta květnatá louka. Na dvou pozemcích u Točné necháme vysadit ovocné stromy, například i původní druhy keřů, tedy šípků, trnek, bezu černého a hlohů. Jednotlivé meze a pásy budou vytvořeny po celé délce pozemku tak, abychom bránili erozi půdy a jejímu splachu. Takovým opatřením zamezíme odtoku vody z plochy pozemku, částečně ji zadržíme a nebude docházet k odvodu zbytkové vody ze zelených ploch. Tento způsob obdělávání půdy se nazývá agrolesnictví.

Některé pozemky zatravníme, a necháme na nich zasít rozkvetlé louky. Jiné budou ponechány k pěstování zeleniny či jiných rostlin bez chemického ošetření. Tyto pásy budou sečeny a sklízeny v dostatečné vzdálenosti od kořenů stromů zasazených na mezích.

Další pozemek jsme si nechali v péči městské části a letos na něm vysadíme permakulturní sad s různými druhy ovocných stromů, jedlých keřů a bylinek. Tento sad bude obhospodařován komunitně lidmi.

Často se mluví o návratu hospodaření na malé farmy, změnilo se něco v této věci?

Ano, dříve na části pozemků hospodařila velká Agrofarma, nyní se o ně starají menší místní farmy i běžní lidé.

Jak sázíte stromy na Praze 12?

S pracovníky odboru životního prostředí i s občany jsme vybrali vhodná místa pro novou výsadbu. Připravili jsme žádosti o dotace a hledali partnery také mezi firmami, občany a občanskými spolky. Díky tomu bylo na sídlištích Prahy 12 v průběhu roku 2019 zasazeno 120 stromů i desítky keřů a ve volné krajině vyrostla čtyři nová stromořadí, která čítají dohromady 160 stromů a 1 400 keřů. Soustředili jsme se na místa s vysokou potřebou zastínění, například okolí dětských hřišť a sportovišť, aby lidé zbytečně neběhali na ostrém sluníčku.

Staráte se o stromy dál?

Víme, že stromy nestačí jenom vysadit. Proto jsme zajistili, aby byla v období, kdy neprší, dvakrát týdně zalévána veškerá městská výsadba mladší pěti let. Díky tomu byly ztráty stromů minimální. Vodu na zalévání bereme zatím většinou z hydrantu, ale už máme několik menších nádrží na dešťovou vodu, tam, kde zůstaly na budovách v našem vlastnictví okapy.

Také chystáte akumulační nádrž na dešťovou vodu ze na střechy nové radnice.

Je to tak. Právě se staví a vodu z ní budeme používat i pro zalévání další výsadby na Praze 12, takže za ně nebudeme muset platit. Díky tomu, že z ní budeme zalévat i novou výsadbu, se nám náklady na nádrž za 10 let vrátí.

Kdo výsadbu stromů financoval?

Dvě stromořadí financoval stát. Také jsme zasadili větrolam, tedy stromy sloužící jako ochrana půdy před erozí a kryt před větrem. Stojí směrem z Cholupic k letišti Točná a finančně jej podpořil Magistrát hlavního města Prahy. Část stromů byla také vysazena prostřednictvím občanských spolků a s dobrovolnickým zapojením firem a občanů.

Vědí občané, k čemu mají sloužit menší zadržovací nádrže na vodu? Jak jim jejich funkci vysvětlujete?

Myslím, že většina občanů si již význam vody uvědomuje. Informujeme o tom v našich Novinách Prahy 12, na webu a Facebooku. Informujeme i o konkrétních akcích, například o instalacích nových nádrží, ale i o dotacích a podobně.

Jak se dají upravit travní plochy, aby měly větší schopnost zadržet vodu?

V letošním roce jsme travní plochy sekali na 10 cm. Při suchu jsme nesekali vůbec. Jinak jsme sekali také mozaikově: tak se říká metodě, kdy při seči vynecháváte větší plochy, kam lidé nechodí. Tyto vynechané plochy jsme sekali jednou až dvakrát za rok. Díky našemu přístupu se na travních plochách rozmnožili i motýli a vykvetla celá řada květin. S Výzkumným ústavem rostlinné výroby jsme měřili vlhkost půdy pod vyšším i nižším trávníkem a zjistili, že pod nižším trávníkem je také sušší půda. Dále jsme udělali několik průlehů, kterými vodu pod travnatými plochami zachytáváme. O naší činnosti jsme vydali edukativní a inspirativní brožuru, která je ke stažení na webu Prahy 12. Hledejte je pod názvem Kvetoucí Praha.

Kde by měli začít zastupitelé, pokud se chtějí o přírodu a krajinu ve své obci starat, ovšem nic tam systémově nefunguje?

Jejich partnerem je odbor životního prostředí, takže by se měli snažit, aby dobře fungoval a dalo se s ním spolupracovat. Všechna témata, o kterých si tu povídáme, by měli vymyslet radní a jejich odborní spolupracovníci, ale podle jejich pokynů už by je měl realizovat zmíněný odbor. Proto je tak podstatné najít s ním společnou řeč.

Z mé zkušenosti je poměrně bezproblémově vnímána výsadba nových stromů. Změna seče je naopak z nejrůznějších technických i organizačních důvodů považována za kontroverznější – u té bych doporučila začít s nějakou menší plochou a vyčlenit ji na luční seč, která probíhá dvakrát do roka. Třeba se vám podaří přesvědčit ostatní, že to má smysl!

Ještě složitější je změna hospodaření na polích. Ty jsou na úřadě v gesci odboru majetku, který nemá odborníky na zemědělství a už vůbec ne na to ekologické. Odbor životního prostředí vykonává státní správu, jejímž cílem je ornou půdu chránit, ne na ní ekologicky hospodařit. Při koncepci změny hospodaření na našich polích jsem proto spolupracovala s externími odborníky. Vyplatilo se a dnes se díky tomu na městských pozemcích hospodaří mnohem smysluplněji.

JAK ŠETRNĚ VYUŽÍVAT ZEMĚDĚLSKÉ POZEMKY?

☑️ Díky kontrole zemědělských pozemků mohla Eva Tylová s odborníky vybrat vhodné plochy k šetrnému zemědělství, které podpoří tradiční funkce krajiny. Ta bude lépe zadržovat vodu a vrátí se do ní život.

☑️ K těmto plochám byly vypsány záměry k pronájmu, které předem vymezují požadavek hospodařit šetrněji. „Například pro pozemek s památným dubem byla navržena citlivá revitalizace s cílem maximálně podpořit životaschopnost památného stromu. Byly určeny pozemky pro vybudování polních cest, výsadbu nových stromořadí či remízků. Letos vysadíme společně se spolkem Sázíme stromy i komunitní sad,” vysvětluje místostarostka Eva Tylová.

☑️ Také bylo upraveno řízení travních ploch s cílem zvýšit jejich schopnosti zadržet vodu. „V průběhu podzimu 2019 byly na dvou místech městské části vybudovány také vsakovací průlehy, tzv. svejly, jejichž cílem je zbrzdit a udržet na místě přívalový déšť. Další svejly jsme vybudovali letos na podnět občanů, kteří si všimli jejich funkčnosti, které tím, že zadrží přívalovou vodu, zabrání splachu půdy na chodníky. Kromě toho jsme projednávali možnosti rozsáhlejších opatření. Prioritní je pro nás vybudování nádrže pro zachytávání dešťové vody ze střechy nové radnice. Ta se již staví,“ uvádí místostarostka Eva Tylová.

Chcete poradit se zlepšením stavu přírody a krajiny i u vás? Obraťte se na Evu Tylovou na e-mailu eva.tylova@pirati.cz.

JAK OZELENIT ČESKÁ MĚSTA?

V Praze si Piráti stanovili cíl vysázet milion stromů během 8 let. A jsou na dobré cestě tento vyznačený cíl splnit. V roce 2019 se jim podařilo vysadit 197 842 nových stromů. To je o 83 000 stromů více, než bylo původně plánováno. Navíc už nejdou cestou monokultur, ale upřednostňují druhově pestré výsadby. Díky tomu bude zeleň odolnější i v případě sucha a klimatických změn. Sází také nové lesy na okrajích Prahy, ale i přímo v centru města. V rámci rekonstrukce Václavského náměstí například vzniknou dvě úplně nová stromořadí.

Strom je opravdu užitečný pomocník. Zachytává prach, snižuje teplotu ve městě a pohlcuje CO2. Proto má smysl, aby naše města byla co nejzelenější.

☑️ Nejúčinnější je přistoupit k sázení stromů s propracovaným celkovým plánem. To obnáší zpracovat si přehled, kde je vlastně vhodné a možné sázet. Velkou překážkou obvykle bývají inženýrské sítě, které není možné narušit. Poté je dobré spojit výsadbu například s nutnou opravou těchto sítí, kdy je třeba ulice tak jako tak lidově řečeno „rozkopat“. Je to hospodárné, protože se tak může udělat více věcí zároveň. Vypracovat si podrobný plán i s cíli a časovou osou jejich plnění se prostě vyplatí.

☑️ Nezapomínejte, že stromy potřebují vaši odbornou péči i po vysazení, a to vlastně napořád. Započítejte si proto náklady na jejich údržbu do budoucích výdajů, často přesahují násobně samotnou pořizovací cenu stromu. Zpočátku je důležité stromy zalévat a chránit proti škůdcům nebo plísním. Je také třeba soustavně kontrolovat jejich stav. Jednak, aby nebyly nebezpečné pro okolí, jednak, aby dobře prospívaly. Pokud je nutné strom pokácet (to musí být vždy až krajní možnost), je vhodné ho nahradit novou výsadbou.

☑️ Zapojte do sázení veřejnost! Města jsou sdíleným prostorem, takže společné sázení stromů může posílit sousedské vazby i vztah občanů k městu. Pamatujte ale na bezpečnost a zajistěte pro akci dostatek nástrojů, ochranných pomůcek a dohled odborníků, kteří lidem při sázení pomohou.

☑️ Vytvořte program adopce stromů. Funguje to tak, že se člověk stará o vybraný strom ve svém okolí a kontroluje, jestli se mu správně daří. Obec musí akorát nabídnout lidem systém, přes který se adopce zaznamená a přes který se mohou občané do programu přihlásit.

Zajímá vás víc? Ozvěte se primátorovi Prahy Zdeňku Hřibovi na e-mail zdenek.hrib@pirati.cz.

OD VYPRAHLÝCH TRÁVNÍKŮ K ROZKVETLÝM LOUKÁM I V OSTRAVĚ!

Obyčejná louka dokazuje, že si příroda umí poradit sama, pokud jí dáte šanci. Tu jí dal i místostarosta Moravské Ostravy a Přívozu Rostislav Řeha, který v městském obvodu vytipoval vhodné lokality pro louky, připravil plán a představil jej občanům, zvolil vhodné osivo a zapojil odbornou veřejnost.

☑️ Bez sečení trávy to v okolí bytových domů nejde. Lidé tam venčí mazlíčky, hrají si tam děti, a proto se rodiče obávají klíšťat. Pro louky je třeba vybrat vhodné oblasti, dostatečně vzdálené od obydlí a označit je vysvětlujícími cedulkami.

☑️ Dostaňte informace ke všem skupinám obyvatel. Komunikace je klíčová. Sucho a změna klimatu už jsou výrazná témata, což informování usnadňuje.

☑️ Zvolte lokality, kde se již zajímavé byliny nacházejí. Naplánujte zhruba dvě seče, ideálně v druhé polovině července a v září. Pak pozorujte výsledek, a pokud bude potřeba dosít, zvolte vhodné osivo. Pomáhá zvolit takovou směs bylin, která vytlačí vysoké trávy a dá prostor lučnímu kvítí. Skvěle se na to hodí například malá rostlinka jménem kokrhel.

☑️ Zapojte odbornou veřejnost. Ve vaší obci může sídlit agentura ochrany přírody, přírodovědecká fakulta nebo aktivní kroužek mladých přírodovědců. Je možné udělat pro ně třeba dva kontrolní dny (v červnu a potom na konci srpna), obejít všechny lokality a podrobně studovat, jak se do lokalit navrací původní druhy bylin i hmyzu. Také je možné pomocí časosběrného snímku sledovat, jak se bude louka během roku chovat a proměňovat.

Zajímá vás víc? Ozvěte se Rosťovi Řehovi na e-mail rostislav.reha@pirati.cz nebo si prohlédněte web www.zelenvcentru.cz.