ZASTAVILI JSME ZBYTEČNÉ KÁCENÍ STROMŮ I STAVBU VILEK V CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ

Lukáš Blažej, zastupitel Ústí nad Labem
ZASTAVILI JSME ZBYTEČNÉ KÁCENÍ STROMŮ I STAVBU VILEK V CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ
Ilustrace: Věra Veselá

Zastupitel Lukáš Blažej je právník v oboru životního prostředí. Trápilo ho, že v jeho kraji není příroda pod dostatečnou ochranou. Proto založil spolek Ústecké šrouby, který se ochraně přírody a krajiny věnuje. Již zachránil aleje před zbytečným kácením, ale chrání i biotopy a prosazuje změnu vodního zákona, aby nebylo tak snadné vypouštění odpadní vody do řek.

Lukáši, proč jsi založil spolek Ústecké šrouby?

Když jsme se dostali do zastupitelstva Ústí nad Labem, velmi rychle jsme zjistili, že ani přesto nejsme schopni zajistit životnímu prostředí takovou péči, jakou bychom si přáli. Kácely se zcela zdravé stromy, o městskou výsadbu se nepečovalo a neodborné prořezávky často vedly k nevratným poškozením stromů. Abychom vůbec měli přehled o tom, co se v oblasti životního prostředí děje, založili jsme spolek Ústecké šrouby.

K čemu takový spolek je?

Vláda dlouhodobě omezuje možnosti, jakými se může veřejnost podílet na rozhodování. To se Piráti ve Sněmovně snaží opravit například při přípravě nového stavebního zákona. Naštěstí spolkům stále zůstaly způsoby, jak veřejné dění ovlivňovat. Mohou se například účastnit všech řízení týkajících se posuzování vlivů na životní prostředí: povolování kácení, vydávání výjimek ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů, vodoprávních řízení a dalších. Díky spolku tak může mít veřejnost nejen přehled o tom, co se v okolí děje, ale především má stejná práva jako ostatní účastníci povolovacích procesů – může se účastnit jednání, předkládat důkazy i podávat odvolání.

Jaká rozhodnutí se Ústeckým šroubům povedlo zvrátit?

Například stavbu protekčních vil na atraktivním stanovišti pro obojživelníky v oblasti Habrovického rybníka. Ten byl unikátním spojením přírodního koupaliště s cenným biotopem zvláště chráněných druhů živočichů. V letech 2005–2007 byl za 34 milionů z prostředků města a evropských dotací dokonce revitalizován. Všichni se shodli na tom, že šlo o atraktivní a cennou lokalitu.

Jenže: Celý areál habrovického koupaliště, včetně funkčních chatek, restaurace, sociálního zařízení a parkoviště, byl na základě usnesení zastupitelstva prodán za 1 010 000 Kč kontroverzní firmě Spobyt (dnešní CPI Group). Prezenční listina z hlasování se podle sdělení Magistrátu ztratila.

Naznačuje to možný klientelismus?

Firma Spobyt areál v roce 2008 prodala další kontroverzní společnosti, kterou v řízeních reprezentoval zastupitel pro územní plán. No a právě změnou územního plánu došlo ke změně pozemků na stavební, čímž byla jejich cena zhodnocena více než dvacetkrát. Ten samý zastupitel je vlastníkem jedné z vil, ale politiky a osoby spjaté s danou společností nalezneme i u dalších domů, které se teprve staví. Podobným způsobem probíhalo i vydávání stavebních povolení. Spolky zabývající se ochranou přírody a krajiny měly být z důvodu výskytu řady ohrožených živočichů ze zákona účastníkem stavebních řízení. Magistrát ale stavby povolil v tajnosti a vůbec se vlivem staveb na zvláště chráněné živočichy nezabýval. Stejně tak přistupoval i k různým podnětům – za zpřetrhání kořenů 14 stromů v okolí staveb uložil směšnou pokutu 500 Kč. Nezákonný zábor pláže zcela odmítl řešit.

citace7.png

Jak tedy Ústecké šrouby zasáhly?

Nebýt spolku, kauza by tím skončila. Z pozice zastupitele nebylo možné nic dělat, pozemky byly prodány a územní plán změněn. Stejně tak nemohla nic dělat policie, protože ačkoliv k trestnému činu došlo, bez prezenční listiny nelze zjistit, kdo jak hlasoval. Spolek se ale mohl účastnit povolovacích řízení na stavby jednotlivých vil a za finanční podpory Nadačního fondu proti korupci a Nadace VIA jsme podali proti stavebním povolením žaloby. Soud žalobám v roce 2020 vyhověl. Bez stavebních povolení se budou muset protekční vily odstranit.

Ale to nebyl jediný případ, kdy Ústecké šrouby zabojovaly ve prospěch přírody. V čem ještě byly úspěšné?

V zastavení kácení nejstarší aleje v ulici Elišky Krásnohorské. Vnímám ji jako nejvýznamnější ústecké stromořadí lemující původně úvozovou cestu. Byla to jediná zeleň, která přežila výstavbu panelového sídliště Skřivánek. Proto mě překvapilo, když město podalo žádost o povolení kácení 24 lip a 2 javorů. Podle projektu je kácení první fází zamýšlené „kompletní výměny stromů“ v této aleji. Kácení bylo obratem povoleno, ale díky spolku jsme se mohli tohoto řízení účastnit a proti povolení podat odvolání.

Za účelem posouzení stavu stromů jsme si objednali znalecký posudek u soudního znalce v oboru ochrany přírody se specializací na dendrologii. A z něj jasně vyplynulo, že z celé aleje je nutné pokácet pouze několik stromů. Po potřebných zásazích by podle odborníka mohly stromy zůstat na místě další desítky let.

Rozhodnutí, které povolovalo kácení, bylo na základě našeho odvolání Krajským úřadem nakonec zrušeno a alej nadále zpříjemňuje život všem, kteří v její blízkosti bydlí nebo jen procházejí.

Lukáši, máš své zkušenosti s takzvaným „byrokratickým ping-pongem“, mohl bys přiblížit, o co jde?

Jasně. Změna koalice v Ústí proběhla za značně podezřelých okolností, které se týkaly i odměn pro úředníky. Požádal jsem tedy o sdělení odměn, které dostali jednotliví vedoucí odborů magistrátu, abychom se dozvěděli víc. Následující vývoj je natolik neuvěřitelný, že si zaslouží uvést v úplnosti:

„Podobné situace by již neměly nastat. Od roku 2020 platí díky Pirátům ‘informační příkaz’, zákon, který by podobným byrokratickým ping-pongům měl zabránit.”

PROČ ZAKLÁDAT SPOLKY NEJEN ZA ÚČELEM OCHRANY PŘÍRODY?

☑️ Spolky jsou důležitým nástrojem veřejnosti pro ovlivnění dění kolem sebe.

☑️ Spolek se může účastnit všech správních řízení, ve kterých se rozhoduje o povolení záměrů. Díky tomu tak může mít veřejnost přehled o tom, co se v okolí děje. Také má stejná práva jako ostatní účastníci povolovacích procesů – může se účastnit jednání, předkládat důkazy i podávat odvolání.

☑️ Založení spolku je zcela bezplatné. Na webu organizace Frank Bold si můžete najít interaktivní formulář, který vám s jeho ustavením pomůže: frankbold.org/poradna/zalozeni-spolku

Potřebujete víc informací? Lukáš Blažej vám je poskytne, stačí jej kontaktovat na e-mailu lukas.blazej@pirati.cz.

DÍKY ZÁKONU PROSAZENÉMU PIRÁTY NEBUDOU MOCT ÚŘADY TUTLAT INFORMACE

Vymáhání práva na informace bylo od roku 2020 výrazně posíleno. Platí totiž nový zákon o informačním příkazu, který prosadil Pirát Jakub Michálek. Ten zabrání tutlání informací. Posílí veřejnou kontrolu fungování úřadů. Víme, o čem mluvíme: takzvaný „byrokratický ping-pong“ na pirátské zastupitele před lety zkoušela celá řada úřadů, aby nemusely poskytovat informace například o trafikách pro některé prominentní politiky.


PIRÁTI OTEVÍRAJÍ RADNICE LIDEM

Nejen pro ochranu životního prostředí je zásadní mít důležité informace od veřejné správy. Někde jsou radnice stále zašpuntované, a následky se pak bohužel obyvatel měst přímo dotýkají. Proto všude, kde najdete Piráty na radnicích, dochází zároveň k jejich otevírání lidem. V Telči a v Mariánských Lázních Piráti Hana Hajnová a Petr Třešňák prosadili online přenosy z jednání zastupitelstev jako standard. V Mariánských Lázních také s velikým ohlasem otevřeli veřejnosti jednání komisí. Zavést takové nástroje je snadné a politika je díky tomu pod vyšší kontrolou veřejnosti. Zároveň jsou samozřejmostí otevřené diáře, otevřené hospodaření města a například v Brně dokonce úspěšně Piráti zapojují občany do rozhodování o rozpočtu města.


Další kapitoly