Zatímco stát kvůli koronavirové krizi vypnul ekonomiku, zavřel školy i malé obchůdky, situaci horníků ve státních dolech OKD dlouhé měsíce nikdo neřešil. Horníci přitom společně každý den jeli namačkaní v kleci, několik desítek se jich najednou sprchovalo a trávili spolu spoustu času v uzavřených vlhkých a prašných prostorech, které lze jen obtížně desinfikovat. Na riziko vzniku lokálního ohniska v dolech OKD upozorňovala Pirátka a karvinská zastupitelka Zuzka Klusová už na začátku první vlny, v březnu 2020. Vláda ani hejtman ji ale neposlouchali a blahosklonně Zuzce vzkazovali, ať si své rady nechá pro sebe. Brzy se bohužel ukázalo, že Zuzka má pravdu, a vláda byla nucena konat. Zásah bohužel přišel pozdě, protože problém OKD přerostl v problém celého Karvinska a následně i kraje.

Zuzko, dnes jsi silným hlasem za Karvinsko. Jak se stalo, že jsi se začala zabývat situací horníků v OKD?

Jako rodačka z Karviné mám mezi horníky řadu přátel. Když vláda vyhlásila nouzový stav, ptala jsem se, zda mají obavy z šíření nákazy a jaká opatření udělala společnost OKD, aby je ochránila. Když mi začali detailně popisovat, v jakých podmínkách pracují, bylo mi jasné, že takový provoz je časovaná bomba.

Problematice OKD se věnuji už od roku 2012 v rámci spolku S.O.S. Karviná, kde se zaměřujeme na pomoc lidem v lokalitách postižených důlní činností a dopady těžby na životní prostředí. Horníci mi mnohokrát líčili, že některá bezpečnostní opatření se v dole nedodržují. Kupříkladu jde o povinnost nosit respirátor při rubání jako ochranu před prachem. Horníci je sice oficiálně při práci nosit musejí, při teplotě nad 30 °C, vlhku a fyzické námaze je to ale takřka nemožné. Většina horníků jej na ústech po celou dobu nemá. Během nouzového stavu byl navíc respirátorů nedostatek, a horníci tak měli na celou směnu pouze jeden, který se promočí asi po hodině.

Co všechno jsi pro karvinské horníky ve spojení s koronakrizí udělala?

Nejdříve jsem na rizika upozornila krajskou hygienickou stanici a OKD, pak také hornické odbory. Odpověď byla ale velmi vágní. Opatření prý jsou dostatečná a dál je to už na osobní odpovědnosti jednotlivců. Rozhodla jsem se tedy využít sociální sítě, abych sesbírala co nejvíce svědectví, jak to v dolech reálně vypadá. Ozvaly se mi desítky zaměstnanců, kteří popisovali, že se rozšíření koronaviru v dolech velmi obávají a opatření rozhodně dostatečná nejsou. Společně s kolegou karvinským zastupitelem Petrem Letochou jsme se proto rozhodli nečekat a 23. března jsme zaslali otevřený dopis přímo premiérovi Babišovi a tehdejšímu předsedovi krizového štábu Romanu Prymulovi. Vyzývali jsme k dočasnému přerušení provozu, pokud nelze zajistit bezpečnost. Odpověď sice přišla, ale byla v zásadě stejná jako ty předchozí: „Opatření jsou dostatečná, zaměstnavatel je konzultuje s hygieniky a dál je to na osobní odpovědnosti jednotlivce.“

Přibližně za měsíc se objevily první případy nákazy na Dole Darkov.

Jak náročné bylo prolomit ledy, aby se tvým hlasem někdo zabýval?

Když počet nakažených horníků dál rostl, ale nic se nedělo (nedošlo ani k plošnému testování na všech dolech), rozhodli jsme se zaslat další dopis ministryni financí Schillerové. OKD je státní podnik, jeho akcie vlastní PRISKO, a to řídí právě ministerstvo financí. V dopise jsme opět upozorňovali na rizika šíření koronaviru v dolech a potenciální hrozbu pro celé Karvinsko. Viděli jsme, jak se situace zhoršuje v sousedním Polsku, kde se nakazily tisíce horníků. Požadovali jsme plošné testování zaměstnanců všech dolů, aby se černému scénaři včas předešlo. Na tento dopis už jsme ale nedostali odpověď vůbec.

Znovu jsem se tedy dotazovala krajské hygienické stanice. Tentokrát už mi tam vysloveně odmítli dotazy zodpovědět. Když se v sousedním Polsku nakonec uzavřelo všech 12 dolů a zaměstnanci zůstali doma se stoprocentní náhradou mzdy, bylo jasné, že provoz přerušit lze, jen se do toho OKD, vládě ani hygienikům prostě nechce. Potřebovala jsem celou věc rychle dostat do médií a také do Sněmovny, než z toho bude velký průšvih, na který doplatí celý region. Hejtman kraje i primátor města Karviná mě místo řešení situace obviňovali z šíření poplašných zpráv.

Nakonec se situací Sněmovna musela zabývat, a to i díky iniciativě Pirátů. Jak se to stalo a jak funguje spolupráce pirátských politiků od obcí až po Parlament?

Sebrala jsem se a jela do Prahy požádat o pomoc pirátské poslance. Obrátila jsem se na poslance Lukáše Černohorského z našeho kraje a Olgu Richterovou. Olga se zeptala na Zdravotním výboru, proč mi nebyly poskytnuty informace ohledně OKD. Hlavní hygienička slíbila, že odpovědi zašle. Ani po několika urgencích se tak ale nestalo. Olga Richterová tedy interpelovala ministra zdravotnictví ve Sněmovně, ze strany vládních poslanců se jí ovšem dostalo pouze nevybíravých slov o tom, že žádný problém není, situaci zvládají a nepotřebují rady od Pirátů.

Vzhledem k tomu, že se situace na Karvinsku dále vyhrocovala a nakažených přibývalo po stovkách, rozhodli jsme se k situaci na Karvinsku iniciovat mimořádnou schůzi Sněmovny a uspořádat tiskovou konferenci. Na tiskové konferenci jsem popsala situaci v Karviné i kroky, které jsem ve věci podnikla. Olga Richterová, Jakub Michálek a Ivan Bartoš pak představili hlavní požadavky na vládu.

Všechno zkrátka zafungovalo přesně tak, jak by mělo. Situaci jsem řešila nejdřív lokálně jako zastupitelka, a když nešlo postupovat dál, předala jsem věc poslancům. Ti pomohli s medializací a návrhy řešení na úrovní vlády.

V čem podle tebe vláda a kraj selhali?

Nefungovala a stále nefunguje chytrá karanténa. Systém Daktela je těžkopádný a hygienici zoufale nestíhají obvolávat kontakty. Horníci čekali na výsledky testů až devět dní. Jejich rodinní příslušníci zase čekali více než týden na samotný test a museli se dopravit místo Karviné do Ostravy nebo Opavy. Horníci na Dole Darkov po testu chodili společně dál do práce, přestože mezi nimi byli i někteří pozitivní. Lidé, kteří věděli, že byli v kontaktu s nakaženým, se sami hlásili hygieně, většinou se ale nemohli dovolat nebo dostali odpověď, že je nikdo neotestuje, pokud nemají příznaky a ať jdou na 14 dní dobrovolně do karantény.

Ještě na konci července 2020 se vládě nepodařilo zajistit ani takovou banalitu, jako je zaslání každému testovanému SMS o výsledku. Nebyl dostatek testovacích kapacit, nedokázali účinně ochránit zdravotníky, natož horníky. Doly nebyly zavřeny včas, zaměstnanci nebyli včas plošně otestováni i a státní podnik OKD se o zaměstnance nepostaral, ačkoli se nakazili v práci. A to vinou pochybení vlády, hygieniků i OKD.

Komunikace selhala na všech frontách, problém se dlouho tutlal, a dokonce i starostové obcí se informace dozvěděli nejdřív z médií. Zaměstnanci OKD ani dodavatelských firem nevěděli, zda a jak dostanou zaplaceno. Řada zaměstnanců dostává totiž v základu pouze minimální mzdu a zbytek výplaty pak v různých dietách, bonusech nebo příplatcích. Někteří tak zůstali nemocní doma s 8 tisíci, aniž by věděli, zda se vůbec do práce ještě vrátí. Spolu s analytikem Pirátů Januszem Koniecznym jsme proto u jednotlivých firem zjišťovali, jak zaplatí svým lidem.

Když to shrnu, bylo tedy potřeba zlepšit komunikaci směrem k občanům i samosprávám, dopracovat chytrou karanténu, navýšit testovací kapacity, udělat pořádek v datech a zavést funkční pandemický „semafor“, který jasně určí stupeň nebezpečí a s ním spojená opatření. Tento náš návrh nakonec vláda po třech měsících na konci července zavedla.

Co dalšího je nutné udělat?

Především se z dění v Karviné poučit a předejít tomu, aby se problém lokálního ohniska rozšířil do celého okresu, kraje a nakonec republiky. Naslouchat lidem a nebrat na lehkou váhu jejich podněty. A když to vláda nezvládá, přicházet s konstruktivními návrhy, předávat informace novinářům a nenechat lidi ve štychu. Karvinsko teď bude potřebovat výraznou podporu, region na tom nebyl koneckonců dobře ani před krizí. Bohužel politici promarnili řadu let, kdy se o blížícím se konci těžby na Karvinsku vědělo, OKD mělo finanční problémy, místo příprav a hledání nových investorů, raději před problémem zavírali oči. Koronakrize všechno urychlila a dnes už vláda otevřeně mluví o konci těžby do roka či dvou. To je v současné situaci ale opravdu málo času na přípravu.

A co konec krize? Jakou roli bude hrát Moravskoslezský kraj v nastartování ekonomiky a co vše by mohli udělat v této věci Piráti ze zastupitelstev krajů?

Na Karvinsku je nutné rychle naplánovat záchrannou síť pro tisíce zaměstnanců: rekvalifikace a přípravy infrastruktury pro rozvoj podnikání. Vzorem mohou být nedávno zavřené Doly Darkov. Místo investičních pobídek pro globální investory bych se více zaměřila na podporu malých a středních firem v regionu. Například formou sociálně odpovědného veřejného zadávání. Krize nám totiž ukázala, že tady máme spousty firem, které umí v krizi skvěle reagovat a přinášet řešení.

JAK ROZHÝBAT CELOREPUBLIKOVOU PROBLEMATIKU I Z MALÉ RADNICE?

☑️ Problém popište a oslovte nejdříve instituce u vás v regionu. Zmapujte situaci a předneste data na zastupitelstvu.

☑️ Informujte občany i novináře. Nezapomeňte sepsat a rozeslat tiskovou zprávu a zveřejněte informace na sociálních sítích. Nepodceňujte Twitter, sleduje ho spousta novinářů.

☑️ Pokud se vám nedostává odpovědi a problém se neřeší, napište otevřený dopis premiérovi nebo ministrům. Případně zorganizujte petici a zapojte veřejnost.

☑️ Stále komunikujte s lidmi v regionu a informujte je o krocích, které jste v dané věci už podnikli.

Zajímá vás více? Kontaktujte Zuzku na e-mailu zuzana.klusova@pirati.cz.