LIDÉ VĚDÍ NEJLÉPE, CO VE MĚSTĚ POTŘEBUJÍ: ZAPOJTE JE DO ROZHODOVÁNÍ O ROZPOČTU

Tomáš Koláčný, náměstek primátorky města Brna
LIDÉ VĚDÍ NEJLÉPE, CO VE MĚSTĚ POTŘEBUJÍ: ZAPOJTE JE DO ROZHODOVÁNÍ O ROZPOČTU
Ilustrace: Věra Veselá

Dva lidé. Přesně tolik občanů se v roce 2015 přišlo podívat na veřejné projednávání brněnského rozpočtu ve výši 11 miliard korun. Ve městě přitom žije 308 tisíc lidí. Tento nepoměr si dal za cíl změnit Pirát Tomáš Koláčný, který zde působí jako náměstek primátorky a člen Rady města. Zasadil se proto o vznik online nástroje, díky kterému se veřejnost může snáze podílet na rozhodování o investicích Brna. Svého předsevzetí dosáhl – občané sami navrhují projekty a radnice jim na ty nejúspěšnější poskytne peníze. Tak došlo třeba k vybudování zimního přístřešku pro lidi bez domova, nové tančírny, rozhledny nebo bruslařského okruhu.

Jak se vám podařilo občany zapojit?

Připravili jsme kampaň Dáme na vás (damenavas.brno.cz), v rámci které mohou občané prostřednictvím jednoduchého formuláře přihlašovat svoje nápady. Nápad, který zaujme ostatní obyvatele a získá na facebookové stránce alespoň 300 označení „Líbí se mi“, postupuje do dalšího kola, ve kterém úřad posoudí jeho realizovatelnost. Pokud projekt realizovatelný je, zamíří do závěrečného hlasování. V listopadovém finále pak občané přímo rozhodují o nejlepších záměrech a vítězné nápady město uskuteční. Letos se koná už čtvrtý ročník.

Podpořil občany v aktivitě vznik zmíněné webové stránky, nebo mělo vliv i něco jiného?

Webová stránka celému procesu určitě pomohla. Dalším důležitým podpůrným bodem byla prezentace návrhů, které postoupily do finále, ve veřejném prostoru.

Došlo u občanů o zvýšení zájmu o městské finance?

Na projednání celého rozpočtu přišly desítky lidí, v rámci setkání k participativnímu rozpočtu pak dorazilo zhruba 200 občanů. Do výsledného hlasování se zapojilo celkem 13 214 obyvatel. Takže určitě. Zvláště v kontextu toho, že o pár let dříve se o rozpočet osobně přišli zajímat dva lidé.

Jaké projekty se vám už povedlo takto realizovat?

V minulosti jsme na základě nápadů od občanů vybudovali například zimní přístřešky pro lidi bez domova, aby se měli kde schovat před mrazy. Také jsme postavili novou dřevěnou rozhlednu v oboře Holedná, plácek na grilování, zastřešenou tančírnu v parku či třeba hřiště pro děti.

Kolik návrhů se vám od občanů sešlo letos? A kolik z nich se opravdu uskuteční?

Občané navrhli v roce 2019 se sešlo 114 a v roce 2020 pak 134 formálně přijatelných projektů. Realizace se u všech 14 vítězných nápadů očekává v následujících dvou letech. Kromě nich chceme také dokončit jeden z projektů z minulých let, na který jsme velmi pyšní – totiž volnočasové aktivity pro děti s onkologickým onemocněním, které by šlo provozovat během léčby v nemocnici. Příkladem je třeba jóga, ergoterapie, fyzioterapie a podobně. Dále připravujeme informační tabule o odjezdu spojů z hlavního nádraží, oživení přírodního amfiteátru v Čertově rokli nebo třeba industriální naučnou stezku podél řeky Svitavy.

JAK ZAPOJIT OBČANY DO ROZHODOVÁNÍ O ROZPOČTU I VE VAŠEM MĚSTĚ?

☑️ Základem úspěšného participativního rozpočtu je maximální informovanost veřejnosti o možnosti zapojit se, jednoduchost a srozumitelnost celého procesu a aktivní odstraňování bariér, které by mohly bránit veřejnosti v zapojení. Je třeba mít na paměti, že zájem občanů o opakovanou účast v participativním rozpočtu závisí na skutečných dopadech, tedy zda se vítězné návrhy v dohledném čase realizují v očekávané kvalitě.

☑️ Obecně platí, že čím méně času lidem zapojení zabere, tím spíš se zapojí. Proto je vhodné celý proces zpřístupnit na internetu, současně ovšem Tomáš doporučuje zachovat i možnost zapojení tradiční cestou (osobní či korespondenční podání návrhu, fyzické hlasování...).

☑️ Důležité je stanovit jasná a srozumitelná pravidla, jaký nápad do participativního rozpočtu patří, a jaký ne. Musí se počítat s tím, že návrhy široké veřejnosti obsahovat vady, proto je potřeba zajistit asistenci na straně úřadu, která zájemcům se soupisem návrhu pomůže. Je důležité, aby úřad v maximální míře prověřil realizovatelnost návrhu ještě před finálovým hlasováním, protože situace, kdy se objeví překážka v realizovatelnosti projektu až v době realizace, snižuje důvěryhodnost participativního rozpočtu v očích veřejnosti.

☑️ Jelikož je celý proces participativního rozpočtu od sběru návrhů až po realizaci velmi dlouhý, je vhodné jej rozdělit na fáze a veřejnost informovat o jednotlivých fázích samostatně. Důkladná informační kampaň je zvláště důležitá před finálovým hlasováním a v jeho průběhu. Pro zvýšení motivace veřejnosti k účasti se osvědčilo průběžné zveřejňování výsledků finálového hlasování na internetu.

☑️ Samotným výběrem vítězných návrhů role lidí v participativním rozpočtu rozhodně nekončí. Navrhovatelé by měli mít právo spolupodílet se na podobě zadávání projektu, ověřit si regulérnost veřejné zakázky účastí ve výběrové komisi a dávat zpětnou vazbu při samotné realizaci.

☑️ Informování veřejnosti je důležité i v průběhu realizace. Je vhodné na webu participativního rozpočtu ke každému vítěznému projektu zavést „realizační deník“, ve kterém budou pravidelně (ideálně v měsíčních intervalech) zaznamenávány aktuální informace o průběhu realizace. Není totiž výjimkou, že se realizace zejména stavebních projektů z různých důvodů protahují. Pro důvěryhodnost participativního rozpočtu není nic horšího, než když veřejnost nabude pocit, že obec usnula a projekty nedotáhne.

Při sestavování participativního rozpočtu na míru pro vaši obec se nebojte hledat inspiraci, dobrou praxi i možné problematické oblasti tam, kde mají s realizací participativního rozpočtu již zkušenosti. Ozvěte se Tomášovi na e-mail tomas.kolacny@pirati.cz, rád vám pomůže.

PIRÁTI SE ZASAZUJÍ ZA ŠIRŠÍ ZAPOJOVÁNÍ VEŘEJNOSTI I VE SNĚMOVNĚ

Piráti ve Sněmovně mnohokrát bojovali za širší zapojování občanů do rozhodování o věcech veřejných. Například v případě liniových staveb (jako jsou silnice nebo inženýrské sítě). V současnosti se zasazují o právo na širší účast veřejnosti ve stavebním zákoně.


JAK PRACOVAT S ROZPOČTY? V KUTNÉ HOŘE UČÍME DĚTI DEMOKRACII V PRAXI

Pirátský místostarosta Vít Šnajdr zavedl na kutnohorských školách projekt, kdy děti ve školních parlamentech rozhodují o tom, na co půjdou částky ze školního rozpočtu. Společně pak navrhují nápady na zlepšení prostředí školy i města a o výsledcích hlasují pomocí mobilní aplikace. Žákovský městský parlament posléze odhlasuje, jaké projekty jsou nejlepší, ty pak město zrealizuje a podpoří částkou ve výši 150 000 korun. Tímto projektem úspěšně zapojujeme žáky do běhu města a ukazujeme jim, jak funguje demokracie v praxi.


Další kapitoly