Jarní pandemie přinesla jednu dobrou věc – ukázala, jak obětaví a solidární dovedou lidé být, když jde opravdu do tuhého. Příkladem může být i skupina COVID19CZ složená z technologických expertů a stovek dobrovolníků, která pomáhala vyvíjet klíčové nástroje pro boj s koronavirem. Šlo například o informační linku 1212, Chytrou karanténu, aplikaci eRouška, ale i nový typ plicních ventilátorů nebo ochranných štítů. Na třech projektech se podílel i pirátský zastupitel Brandýsa nad Labem Patrick Zandl.

Patricku, do jakých projektů ses během pandemie zapojil a jak ses na nich přesně podílel?

Měl jsem na starost koordinaci linky 1212, projekt Chytré karantény a řešení ochranných masek a štítů pro zdravotníky. Na začátku jsem pomáhal hlavně se sestavováním týmů, komunikací a nastavováním postupů, aby všechno fungovalo. Celá skupina COVID19CZ vznikla velmi živelně, takže zprvu musel někdo určit, kdo má co dělat a jak začít. V pozdější době, když už se věci trochu usadily, jsem zajišťoval hladkou spolupráci mezi jednotlivými projekty a členy týmu i komunikaci navenek k veřejnosti.

Jak hekticky to vypadalo první dny, je dobře vidět třeba na příkladu naší infolinky 1212. Původně jsme o ničem takovém nepřemýšleli, jenže po vypuknutí nákazy začala být zoufale přetížená oficiální tísňová linka 112. Volaly tam hromady lidí a chtěly informace o covidu. Tím pádem se na ni nemohli dovolat občané, kteří potřebovali sanitku nebo chtěli nahlásit požár. Takže jsme se rozhodli postavit novou infolinku.

Jak jste postupovali?

Projektu se ochotně chopila řada zkušených odborníků, hlavní vedení převzal IT expert Honza Slavík. Dokázali zdánlivě nemožné – zprovoznili linku za dva dny, zatímco normálně to trvá několik měsíců. K lince jsme museli vytvořit kromě softwaru také databázi odpovědí, které budeme poskytovat veřejnosti. Musely být fakticky správné, a především je bylo nutné sjednotit, aby se třeba volající nedozvěděl dvě rozdílné odpovědi na stejný dotaz. Už tak panoval velký chaos, tak jsme ho nechtěli zhoršovat.

Linku 1212 si nakonec přebralo pod sebe ministerstvo zdravotnictví, jak k tomu došlo?

Nejdřív dělali infolinku čistě dobrovolníci. Jejich podíl se ale postupně snižoval, až si celý projekt v létě ministerstvo přebralo pod sebe. Když se začala zdravotní situace zlepšovat, tak infolinku po více než stech dnech fungování resort ukončil. Respektive ji převedl pod jinou oficiální linku pro veřejnost: mimochodem hrozně dlouhé a nezapamatovatelné číslo. I když byla linka zrušena, alespoň se nadále používají nastavené technologie a hlavně zmíněná databáze.

Tušíte, kolik hovorů jste zhruba dokázali odbavit?

Od 20. března do léta operátoři vyřídili zhruba 25 tisíc hovorů. Není divu, třeba po zasedání vlády nám volávaly tisíce lidí denně. V největších špičkách jsme tak měli na směně desítky pracovníků. Co další projekt, na kterém ses podílel – masky a ochranné štítky COVID19CZ?

Zásadní roli u obojího hrál 3D tisk. Díky němu jsme mohli vytvořit speciální redukci, která umožňovala původně šnorchlovací masky připojit k ochranným filtrům. Co se týká štítů Prusa Research, v jejich případě jsme 3D tiskem zhotovili opěru hlavy i spodní díl pro ztužení štítu a zajistili jsme vyříznutí průhledné části štítu laserem. Vše probíhalo za přísných hygienických podmínek, aby dodávaný štít nemohl být kontaminován, tedy aby byl sterilní a použitelný v lékařském prostředí.

„Průša štíty“ se rychle staly mediální senzací. Co dalo impulz k jejich vzniku?

Za vším byl obrovský zápal Pepy Průši, což je vývojář 3D tiskáren. Když se ukázalo, že pro zdravotníky v podstatě nejsou žádné ochranné pomůcky, hned svolal konstruktéry a začali řešit, jak nějaké efektivně a snadno vyrobit. Během jednoho dne udělali návrh, ten byl následně otestován ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, a protože se osvědčil, začala výroba. To proběhlo třetí den po vyhlášení karantény. Štíty chrání před potřísněním tělními tekutinami a ve spojení s respirátorem i před infekčními kapénkami.

Díky jednoduchosti a funkčnosti se z nich rychle stal hit a začaly se svépomocí vyrábět ve firmách po celém světě. Používají je lékaři při jednoduchých zákrocích nebo třeba pracovníci záchranky. Kvůli vysoké poptávce se začaly prodávat i soukromníkům, kteří projevili velký zájem zejména v červnu. Začala se totiž rozvolňovat opatření a nebylo jasné, zda některé služby jako kadeřnictví nebudou muset nějaké štíty používat.

Kdo to celé financoval?

Několik desítek tisíc štítů jsme vyrobili zdarma, za peníze Prusa Research. Ty dostali zdravotníci. Prodávat se začaly až později soukromníkům.

Řekneš nám něco také o projektu Chytré karantény?

Považujeme za nepřijatelné plošně zamrazit celé Česko. Proto vznikl koncept Chytré karantény, která měla díky chytrým technologiím zachytit jen nemocné a lidi, u kterých je důvodné podezření na nákazu. Tím pádem by mohl zbytek země i ekonomiky začít zase normálně fungovat.

Hlavním předpokladem byla co nejvyšší míra automatizace vyhledávání ohrožených jedinců, a to při zachování co nejvyšší míry anonymity a soukromí. Za tím účelem se vyvinuly nástroje jako Vzpomínkové mapy nebo eRouška. Nakonec se ale koncept nerozjel v takové míře, jak jsme doufali. Hygienickým stanicím se zatím příliš nedaří systém používat, i když jsme je masivně proškolovali. Řada pracovníků měla tendenci zůstávat stále u papírové evidence, se kterou měli zkušenosti. I tak ale věřím, že se snad časem projekt využije a splní účel, pro který jsme ho stvořili, tedy ochránit lidi a firmy.