Nejmladší pražský radní Adam Zábranský se v Praze zabývá hlavně bydlením. Právě nedostatek dostupného bydlení je dnes problémem mnoha měst. Potíže s byty trápí obyvatele na každodenní bázi a nejhůře jsou na tom rodiny s nízkými příjmy. Dnes díky Adamovi bydlí v pražských městských bytech 43 rodin z ubytoven či azylových domů. Adam ale není ve své snaze mezi Piráty zdaleka osamocen – například jihlavská zastupitelka Eva Nováková využila program Housing First a v „metropoli Vysočiny“ již pomohla zabydlet 12 rodin v sociální nouzi.

Adame, jak se ti daří spravovat městské byty?

Jako radní mám správu městských bytů na starosti – ovšem právě obecní byty tvoří jen malý podíl bytů v Praze. Dostupnost bydlení v Praze sám o sobě nevyřeší. Magistrátní bytový fond tvoří totiž jen 7 700 bytů z celkových 600 000 bytů v Praze. Naštěstí nám ale pomáhá řešit situaci lidí, kteří jsou nejvíce ohroženi.

Díky městským bytům můžeme také nalákat do města lidi z důležitých veřejných profesí, například hasiče, policisty nebo učitele. Nově jsme navíc vyčlenili padesát bytů pro sociální pracovníky, kteří pak v městských bytech mohou bydlet za nájem výrazně nižší, než je ten tržní. Veřejní zaměstnanci totiž mají v Praze tabulkově stejné platy jako v Prostějově nebo Humpolci, ale pražské životní náklady jsou bohužel někde jinde.

Jak vlastně funguje bydlení pro lidi v sociální tísni?

Na magistrátu jsme museli zcela změnit systém sociálního bydlení. I když se město tvářilo, že tady nějaké dostupné sociální bydlení existuje, ve skutečnosti o něm nemohla být řeč. Pro osoby v sociální tísni naopak platila absurdní podmínka, že musely prokázat relativně vysoké příjmy, aby mohly o byt vůbec požádat. Takže tu nejohroženější skupinu lidí to předem vyloučilo.

Když jsem nastupoval, využívalo se pro sociální bydlení asi 350 bytů, tedy zhruba 5 % z městského bytového fondu. A to je velmi málo. Okamžitě jsme začali pracovat na změně pravidel a nastavili je tak, aby lidé s vyššími příjmy již nespadali do nejohroženější skupiny, protože si spíš dokážou zajistit bydlení sami. Rozhodli jsme se otevřít možnost sociálního bydlení právě pro ty Pražany, kteří mají velmi nízké příjmy. Jen za toto volební období jsme podle nových pravidel pronajali už 160 sociálních bytů.

Současně bylo samozřejmě nutné provázat sociální bydlení s terénní prací. Pokud bychom někomu v tíživé životní situaci jen pronajali byt, hrozí, že si ho moc dlouho neudrží. Ať už kvůli nehrazení nájemného nebo kvůli sousedským sporům. Před tím nezavíráme oči. Proto jsme vymysleli mechanismus, jak v rámci krajské sítě sociálních služeb vytvářet kapacitu mezi neziskovými organizacemi, aby byla zajištěna podpora pro naše budoucí nájemníky. Již se přihlásily první neziskové organizace, které našly zaměstnance a mohou takovou podporu našim nájemníkům poskytovat. Jejich práce nám pomáhá dále navyšovat počty městských sociálních bytů a úspěšně tak dostávat chudé rodiny z ubytoven.

Kdo v současné době obývá magistrátní byty?

Asi 30 až 40 % nájemníků patří mezi skupiny, pro které mají být určeny, tedy senioři, zdravotně postižení, lidé v sociální tísni nebo zástupci potřebných profesí. Zbylé byty jsou pronajaté na základě jiných, historických pravidel někomu jinému. Bohužel často ani nevíme, v jaké situaci jsou dnes jejich nájemníci a zda vůbec takovou podporu od města potřebují.

Dali jste si předvolební závazek koaličních stran, že dostanete všechny děti z pražských ubytoven do standardního bydlení. Jak se vám ho daří naplnit?

Podle našich údajů se to týká asi 250 dětí ve 150 rodinách. Museli jsme zajistit sociální práci s rodinami, spolupráci s úřadem práce a ke konci roku 2019 jsme už rozeslali nabídky bytů 28 rodinám z ubytoven. Jedna rodina byla ubytována v krizovém bytě, protože jejich bytová situace byla tak strašná, že jsme museli jednat rychle. Pro nedostatek bydlení totiž dočasně přespávala na ubytovně mimo území Prahy a děti kvůli tomu nechodily do svých pražských škol.

Dnes už v městských bytech bydlí 43 rodin z ubytoven či azylových domů, 6 dalším byl nabídnut konkrétní byt a pro 20 dalších vhodný byt hledáme. Myslím si, že se nám do konce volebního období podaří dostat z ubytoven všechny děti. Plánujeme sdílet jejich příběhy, aby Pražané viděli, komu pomáháme. Panují totiž různé předsudky o tom, co je to za rodiny. Chceme věci vysvětlovat: sociálně citlivá politika totiž dává ekonomický smysl i pro celou společnost.

Zároveň se snažíme pomáhat pěstounským rodinám. Některé by si chtěly vzít do péče další dítě, ale neudělají to, protože mají malý byt a s dalším dítětem by se do něj nevešly. Takovým rodinám pronajímáme byty, aby co nejvíce dětí znalo život a vztahy v rodině, a ne jen ústav.

Pomáhá město i lidem s psychickým onemocněním?

Ano. Někteří psychiatričtí pacienti jsou totiž dlouhodobě hospitalizovaní jen proto, že kdyby je propustili z nemocnice, nemají kam jít a skončili by na ulici. Takoví lidé určitě potřebují podporu v bydlení od lidí, kteří umí pracovat s klienty s mentálními problémy. V tom spolupracujeme například s organizací Bona. Byl jsem se podívat, jak zabydlují dvě své klientky, které pobývaly úplně zbytečně v nemocnici jen proto, že se neměly kam vrátit. Veřejné rozpočty něco takového stojí spoustu peněz, protože náklady na hospitalizovaného člověka jsou vysoké. Nemluvě o etické stránce celé věci. Psychiatrickým pacientům jsme pronajali již 12 bytů, 9 dalším byl nabídnut a pro 8 dalších vhodný hledáme. Kromě toho jsme pronajali 11 bytů Domovu Svojšice, aby v nich tato městská organizace mohla provozovat chráněné bydlení. Snažíme se totiž Pražany z mimopražských zařízení pro osoby se zdravotním postižením dostávat do domácího prostředí, které mnozí z nich preferují.

Jak se získávají nové byty pro sociální bydlení?

Ročně se nám uvolní přes 100 bytů, ať už z důvodu úmrtí, nebo třeba stěhování. Další řada bytů se opravuje. K červnu minulého roku měl magistrát asi 400 neopravených bytů, jež dlouho ležely ladem. Snažím se, aby ty byty byly co nejrychleji opravené a mohly se využívat. Chtěl bych, aby do konce roku 2020 bylo už všech 400 bytů k dispozici pro nové nájemníky. Za prvních 5 měsíců roku jsme opravili 154 městských bytů, což je 3× více než o rok dříve.

Snažíme se také rozpohybovat městskou bytovou výstavbu. Česko má jeden z nejpomalejších povolovacích procesů při výstavbě na světě. To se teď snaží změnit Piráti ve Sněmovně. Zatím jsme vytvořili specializovanou skupinu lidí, kteří připravují projekty bytové výstavby. Předběžné výsledky jejich práce jsou velmi rozumné, ale i kdyby všechno fungovalo jako na drátkách, tak u takových projektů bude trvat mnoho let, než se dostanou do podoby, kdy se bude moci kopnout do země. Českou legislativu a všechny její procesy zkrátka neobejdeme. Svou současnou činností můžeme situaci zlepšit spíše z dlouhodobého hlediska.

Jsi také radní pro transparentnost, Adame. Jak důležitá je v hospodaření s městskými byty?

Transparentnost pomáhá předcházet korupci a podivným manipulacím s penězi i majetkem města. Umožňuje vůbec nějakým způsobem kontrolovat, jak politická reprezentace naplňuje proklamované cíle. To dříve zdaleka nebylo pravidlem.

Povedlo se nám nasadit rozklikávací rozpočet města, tedy aplikaci CityVizor*, v níž si každý může prohlédnout, jak se plní rozpočet v jednotlivých oblastech, a to až na úroveň faktur. Hned je jasně vidět, komu a za co dáváme peníze. Vývoj aplikace dnes zajišťuje platforma Otevřená města, navíc jde o software s otevřeným kódem, takže jej může nasadit a rozvíjet každý. S CityVizorem máme velké plány, chceme ho nasadit v co největším počtu městských částí. Zatím ho s naší pomocí nasadilo 7 městských částí a více než 10 dalších městských částí na tom pracuje.

Přemýšlíme i nad analytickými nástroji pro porovnání nákladů, aby se pak městské části mohly podívat, kolik třeba jinde dávají za tisk, načež mohou oslovit lepšího dodavatele a dosáhnout úspor. Transparentnost zkrátka pomáhá efektivnímu nakládání s veřejnými penězi.

* https://cityvizor.praha.eu

JAK ZAJISTIT BYDLENÍ PRO LIDI V SOCIÁLNÍ TÍSNI?

☑️ V oblasti sociálního bydlení doporučuje Adam Zábranský opřít se o neziskový sektor. Platforma pro sociální bydlení, s níž Praha spolupracuje, dělá poradenství pro cca dvacítku dalších českých měst.

☑️ Zábranský dokonce dva její odborníky angažoval jako své poradce. Využijte schopné lidi!

☑️ Zajímá vás práce neziskového sektoru? Podívejte se na web ukoncovani-bezdomovectvi.cz.

☑️ Zajímá vás, jak skutečně vyřešit situaci s bydlením u ohrožených lidí? Ozvěte se Adamovi na e-mail adam.zabransky@pirati.cz.

JAK UKONČOVAT BEZDOMOVECTVÍ V JIHLAVĚ?

☑️ Společně s Platformou pro sociální bydlení podalo město Jihlava projekt v rámci programu Housing First a jako partnera přizvalo Oblastní charitu Jihlava. Na dalších souvisejících projektech spolupracovalo i s Agenturou pro sociální začleňování.

☑️ Na odboru sociálních věcí si vzala celý projekt pod svá křídla zkušená koordinátorka, která zajistila spolupráci v rámci magistrátu, partnerů a neziskových organizací.

☑️ Ve spolupráci s bytovým oddělením v Jihlavě vytipovali 12 bytů na území města, které vyčlenili pro účely tohoto projektu a dlouhodobého zabydlení lidí v bytové nouzi. Těm bylo stanoveno snížené nájemné.

☑️ Jako první významnou ucelenou aktivitu realizovali takzvaný registrační týden, při kterém pracovníci sociálních služeb spolu s dobrovolníky mapovali rodiny v bytové nouzi na území města. V praxi to vypadalo tak, že obcházeli předem vytipovaná místa, ubytovny, bytové či azylové domy a s rodinami i jednotlivci vyplňovali krátké dotazníky, pomocí kterých zjišťovali základní parametry jejich bytové situace.

☑️ Sečtené domácnosti, které splňovaly kritéria pro zařazení do projektu, rozdělili do skupin tak, aby počet členů odpovídal velikosti bytu. Ty, které budou zabydleny, pak za účasti notáře vybrali losem na jednání Komise pro neziskovou a sociální oblast.

Zajímá vás víc? Ozvěte se Evě na e-mail eva.novakova@pirati.cz.